Zítek
Vilém Blodek
Blodkovi nebylo dopřáno, aby dokončil svou celovečerní operu Zítek na libretto Karla Sabiny, z té zanechal pouze torzo a dnes je znám především díky svému Flétnovému koncertu, jedné z mála romantických skladeb pro tento nástroj, jež zůstaly v repertoáru dodnes.
Vdova po skladatelovi, paní Marie Blodková, se pokoušela získat pro dokončení opery Bedřicha Smetanu, ten však s odmítl. V odpovědi stálo mimo jiné: "Vyhověl bych pozvání Vašemu, tím raději, protože vždy jsem si vysoce vážil talentu Vašeho zvěčnělého a umění bohužel tak předčasně vyrvaného chotě. Bohužel jsem nucen s veškerou otevřeností Vám přiznati celý smutný stav, do něhož mě můj neúprosný osud uvrhl. [...] Moje choroba sluchová - nervové ochrnutí, způsobené přepracováním - zakazuje mi každou déle trvající práci. Trvá-li moje duševní činnost déle než hodinu, dostaví se tak silný hukot v hlavě, že není na pokračování v práci ani pomyšlení. [...] Při této příležitosti budiž mi [však] dovoleno, abych vyslovil své mínění o dokončování pozůstalých děl většího významu. - Krátce řečeno: jsem rozhodně proti tomu. Dílo samo nikdy nezíská rozkouskovanou prací dvou různě založených talentů."
Smetana však přesto nechtěl vzít paní Blodkové naději. Doporučil dva skladatele, kteří by snad byli schopni - přes výhrady, které sám uvedl - operu dokončit: Zdeňka Fibicha a Karla Bendla.
Pro uvedení 3.10.1934 v Národní divadle operu ale připravil až František X. Váňa. Obsazení bylo následující:
Zítek, čaroděj (bas) Vilém Zítek
Bedrník, pražský měšťan a švec (bas): Jiří Huml
Eva, jeho žena (mezzosoprán): Božena Kozlíková
Kateřina, jejich dcera (soprán): Marie Budíková
Brousek, student (tenor): Vladimír Tomš
Liška, student (baryton): Jan Konstantin
Barnabáš, správce (bas)
Kasák, první žoldnéř
Lid, svatebčané, studenti a žoldnéři
Děj se odehrává za vlády krále Václava IV roku 1394, ústřední postavou děje je čaroděj Zítek, kterého známe z Jiráskovy pověsti pod jménem Žito kouzelník.
1. jednání: Mezi veselými druhy v pražské krčmě sedí smutný student Brousek, který miluje Kačenku, dceru ševce Bedrníka. Bohatý otec však nechce svolit k jejich lásce, protože Brousek je zcela chudý. V krčmě dlí též čaroděj Zítek, který nabízí studentovi svou pomoc a slibuje jemu a jeho příteli Liškovi bohatství, vstoupí-li do jeho služeb. V tom se nahrne do krčmy pražský lid a s ním i Bedrník s dcerou. Počestný švec líčí celé krčmě, jak je zle s králem Václavem, neboť byl z Prahy unesen nespokojenou šlechtou. Při jeho vyprávění nalezla Kačenka v davu svého Brouska a tulí se k němu. Zítek povstane od stolu a nabízí se krále vyhledat, ale jen tehdy, když Bedrník svolí k sňatku své dcery se studentem Brouskem. Zle se popudí švec Bedrník a ujišťuje Zítka, že jen osel by to udělal. V té chvíli mu přičaruje Zítek oslí uši za ohromného smíchu lidu. Bedrníkovi nezbývá než aby přistoupil na Zítkovy podmínky, chce-li být zbaven oslích uší. Ujednáno a Zítek odchází s Brouskem a Liškou, aby vyhledali krále Václava.
2. dějství: V hospodě na návsi poblíž Prahy se skrývá Liška s několika zbrojnoši, dorazili sem při hledání krále Václava. Na náves přichází Kačenka, kterou sem dovezl otec s matkou, aby ji zasnoubil se starým správcem Barnabášem. Kačenka se setkává s Liškou a ptá se ho na Brouska. Liška ji ujišťuje, že její láska vše překoná, aby věřila. Svatba se však již chystá, mezi svatebními hosty je také Zítek. V tom přispěchá Bedrníkova žena Eva, jde bez ženicha, který zůstal doma, protože se nemůže ani hnout, jeho nohy jsou těžké jako cent. To způsobil opět Zítek, který připravuje ještě další čáry. Objeví se Bedrník přestrojený za Barnabáše, ale Kačenka ho pozná a vrhá se mu do náručí. Když Bedrník nevěří svým očím a chce poznat příčinu Kačenčina obratu, Zítek opět čaruje. Ukáže Bedrníkovi, jak se v čarovném loubí setkává Brousek s Kačenkou a nechá k tomu přijít pravého Barnabáše. Ke všemu přičaruje ještě Bedrníkovi královský plášť a korunu, takže žoldnéři ho považují za krále a vzdávají mu hold.
3. jednání: Se žoldnéři hoduje Bedrník jako král ve velké hradní síni a usíná s nimi unaven bohatým jídlem a pitím. Zítek, jenž tuto šalbu nastrojil, přivolá Brouska a Lišku, zbaví Bedrníka královského hávu a nařídí do něj obléci Kasáka, vůdce žoldnéřů. Studenti tak učiní, položí Kasáka do královské postele a Bedrníka na nosítkách odnesou. Za hřmění bouře a blýskání se probudí žoldnéři, Kasák pohřešuje krále a posílá žoldnéře, aby ho hned vyhledali.
Na náves se vrací Zítek s oběma studenty, kteří nesou spícího Bedrníka na nosítkách. Uhodí s ním prudce na zem, takže se Bedrník probudí a spatřuje kolem sebe ženu, dceru, studenty a Zítka. Dovídá se od Zítka, že by byl málem potrestán žoldnéři, že si hrál na krále, kdyby ho byl Brousek nezachránil. Sbíhá se lid a nutí Bedrníka, aby dal dceru mladému studentovi. Bedrník svoluje, ale bojí Barnabáše, který právě přichází. Zítek vše rázem ukončí, přičaruje Barnabášovi volské rohy a zbaví ho jich, jen když slíbí, že se Kačenky vzdá. konečně jsou Brousek a Kačenka svoji a otec s matkou jim žehnají.