Karel Škréta

Karel Bendl

11.12.1883 se konala v pražském Národním divadle premiéra tříaktové komické opery Karel Škréta. Libreto napsala Eliška Krásnohorská podle stejnojmenné veselohry A. V. Svobody-Navarovského.

osoby a obsazení premiéry:

Karel Škreta (tenor): Antonín Vávra
Pan z Hyršova, podmaršál (bas): František Hynek
Orlando, důstojník (baryton): Leopold Stropnický
Grönberger, pražský měšťan (bas): Bohumil Benoni
Veronika, jeho dcera (soprán): Marie Petzoldová - Sittová
Zuzana, jeho hospodyně (alt): Betty Fibichová
Páter Jáchym (bas): Karel Čech
Páter Gabriel, varhaník (mezzosoprán): Marie Vollnerová
Graziella (soprán): Irma Reichová
Bobeš, sluha Škrétův (tenor): Adolf Krössing
Verbíř (bas): Vilém Heš
Pražský junák: Ferdinand Koubek
Pražský junák: Petr Doubravský
Pražský junák: Václav Mikoláš
Pražský junák: František Zápotocký

Dirigent: Adolf Čech (vlastním jménem Adolf Tausík)

Dějiště v 1. jednání v Římě, v 2. a 3. jednání v Praze, kolem roku 1638.

1. jednání: V Římě při karnevalovém veselí políbila krásná Graziella, milenka Škrétova, v bujném žertování kteréhosi zakuklence a zavdala tak důvod k souboji mezi Škrétou a neznámým mužem, z něhož se vyklubal Orlando, císařský důstojník dlící v Římě s podmaršálem panem z Hyršova. Na osamělém místě u Colossea očekává Škréta svého soka s kordem v ruce a nedbá na Grazielliny prosby. Když se Orlando dostaví, zkříží oba sokové meče. Graziella volá o pomoc a přivádí maškarní hosty, kteří bojující odtrhnou od sebe. Teprve nyní se Orlando dovídá jméno svého soka a poznává, že mu má odevzdat dopis z Prahy od jisté dámy, která malíře zve zpět do Prahy. Orlando též miluje tuto dámu a proto utrhl konec dopisu s jejím podpisem. Tak zatají Škrétovi jméno pisatelky a nesdělí je ani na jeho naléhání. Spor obou mladých mužů vyvolává hlučných smích maškar, který Škrétu donutí, aby zmizel. Orlando žádá Graziellu, aby jela za Škrétou do Čech a sdělila mu, kdyby se snad Škréta sešel s neznámou dámou v Praze. Oba odcházejí, takže Orlanda již nezastihne podmaršálek z Hyršova, který ho hledá, aby ho ztrestal za posměšná slova pronesená o svém veliteli v přítomnosti Škréty. Opět se vracejí maškary a přivádějí Škrétu, loučícího se s nimi a odcházejícího do vlasti.

2. jednání: Před klášterem na Zderaze v Praze se setkává Orlando s Veronikou Grönbergerovou, která po něm poslala do Říma dopis Škrétovi a vyzvala ho, aby se vrátil domů a vlasti věnoval své umění. Orlando neprozradí Veronice, že se Škréta vrátil do Prahy a právě maluje v klášteře na Zderaze. Naopak jí předstírá, že se mladý malíř v Itálii zamiloval a nechce domů odjet. Když Veronika vejde se Zuzanou do chrámu k motlitbě, vychází z chrámu rozmrzelý Škréta, kterému se dílo nedaří. Ač krásná Graziella je mu modelem a dobrý opat Petr Jáchym ho nabádá k práci, přece Škréta nenachází klidu, vzpomíná na dívku, která ho vyzvala k návratu do Prahy. V tom zaslechne hlas verbíře, který najímá vojsko a znovu opouští svou malbu a dává se odvést na vojnu. Doufá, že se tak shledá s Orlandem, který jediný mu může sdělit jméno neznámé krasavice. Od verbíře se dovídá, že Orlando je odsouzen k smrti pro urážku podmaršálka a že ho sotva uvidí. V tom vychází z chrámu Veronika, vítá s radostí Škrétu a ten v ním poznává družku z mládí. Nadšen její krásou, prosí ji, aby přišla do kláštera stát mu modelem. Sotva Veronika svolí, objevuje se Orlando a vyzývá Škrétu, aby s ním dokončil souboj započatý v Římě. V souboji Orlando podlehne. Vojíni vedení podmaršálkem spěchají Orlandovi na pomoc, ale opat zachraňuje Škrétu, uvádí ho do kláštera, v němž je chráněn právem azylu. Škréta se s posměchem obrací k podmaršálkovi, když staví před klášterem stráž.

3. jednání: V klášteře na Zderaze na lešení stojí Škrétův sluha Bobeš, který nemůže pochopit, proč je jeho pán nespokojen s Graziellou jako modelem. Obraz je překrásný a sluha ho znovu zahaluje rouškou. Opat Petr Jáchym očekává příchod nového modelu, ohlášeného Škrétou a vítá Zuzanu, která mu tajně sděluje, že Grönberger netuší, že jeho dcera bude malována. Jistě by to ve své přísnosti zakázal. Proto mu Zuzana namluvila, že se Veronika bude chodit do kláštera učit hře na varhany. Přesto již Grönberger přichází, aby se přesvědčil, zda je to pravda a zda nejsou v klášteře mladí mniši. Zuzana mu představuje opata jako varhaníka a sluhu Bobeše jako malíře z Itálie. Grönberger uvěří a odchází. V osamělé klášterní chodbě se setkává Veronika se Škrétou, oba si vyznávají lásku. Marně žádá Veronika Škrétu, aby uprchl, Škréta se v nadšení dává do práce a dokončuje svůj obraz podle jejího modelu. Frater Gabriel, varhaník, radí Veronice, jak má sedět u varhan, aby obraz dopadl správně. Kolem jdou již na mši a přichází též Orlando, aby opatovi oznámil, že arcibiskupským rozhodnutím bylo azylové právo pro tento den zrušeno. Těší se, že bude Škréta zatčen. Za ním přichází podmaršál s vojíny a zatýkají Škrétu, který na rozloučenou s klášterem odhaluje své dokončené dílo, obraz svaté Cecilie hrající na varhany. Všichni jsou dojati krásou obrazu, podmaršál mu trest promíjí a zasnubuje ho s Veronikou. V nadšeném obdivu provolávají všichni slávu umělci a jeho dílu.