Prvním dílem, které Wagner dokončil, byla romantická opera Die Feen (Víly), jejíž text si napsal podle pohádkové hry Carla Gozziho La donna serpente (Hadí žena).

Osoby a obsazení premiéry:

král víl - Victorine Blank (bas)

Ada, víla - Lili Dressler (soprán)

Zemina, víla -  Pauline Sigler (soprán)

Farzana, víla - Marie Sigler (alt)

Arindal, král z Tramondu - Max Mikorey (tenor)

Lora, jeho sestra - Adrienne Weitz (soprán)

Morald, její milenec a Arinaldův přítel - Rudolf Fuchs (baryton)

Gernot, Arindalův myslivec - Gustav Siehr (bas)

Drolla, Lořina komorná - Emilie Herzog (soprán)

Gunther, dvořan u Tramonda - Heinrich Herrmann (tenor)

Harald, králův vojevůdce - Kaspar Bausewein (bas)

posel - Max Schlosser (tenor)

hlas čaroděje Gromy (bas)

víly, průvodci Moraldovi, lid, válečníci, podzemní duchové, mědění mužové, Gromovi neviditelní duchové

Opera byla napsána roku 1833 ve Würzburgu ve stylu německého romantismu a ovlivněna Carl Maria von Weberem (Leitmotiv) a Heinrichem Marschnerem. Ačkoliv Wagner sám přiznával, že byl ovlivněn právě těmito dvěma a ještě Ludwigem van Beethovenem, najdeme již ve Vílách témata, která se v jeho pozdějších dílech vracejí téměř doslovně. I obsahově jsou ve Vílách přítomny překvapivé prvky základního postoje a estetiky zralého Wagnera. Tak je zde uvedena idea vykoupení a dávno před Lohengrinem je tu téma zákazu otázky po jménu a původu.

 

Originál manuskriptu opery daroval osobně Wagner svému mecenáši králi Ludvíku II. Bavorskému k vánocům roku 1865. Roku 1939 byla originální partitura opery Die Feen, společně s originály partitur oper Das Liebesverbot, Rienzi, Das Rheingold a Die Walküre, darována Adolfu Hitlerovi u příležitosti jeho 50. narozenin. Tyto byly zničeny v plamenech berlínského bunkru v posledních dnech druhé světové války.

Některé části díla byly provedeny na koncertě ve Würzburgu v prosinci 1833, kde tehdy jako dvacetiletý díky svému bratru Albertovi získal místo sbormistra a o něco dříve než 6.1.1834 partituru definitivně dokončil. Za skladatelova života k provedení jeho opery nikdy nedošlo. To se stalo až 29.6.1888, pět let po jeho smrti, v mnichovském Königlich Hof- und Nationaltheater za nastudování mladého Richarda Strausse a za řízení Franze Fischera.

Mnichovské uvedení mělo velký úspěch a tak se opera začala hrát i na jiných místech, nedokázala však na delší dobu na jevištích uchytit. První uvedení opery v Čechách se konalo v Praze 8.2.1893.  K dnešnímu dni je opera prakticky zapomenuta a bývá uváděna velmi zřídka. Die Feen je jediná Wagnerova opera, která nabyla nahrána pro televizní vysílání nebo video, existuje však několik audio nahrávek, nejdostupnější je live nahrávka z roku 1982 za řízení Wolfganga Sawallische.

 

 

 

 

 

1. dějství: V kouzelné zahradě se víly Farzana a Zemira obávají, že se jejich družka Ada stane smrtelnou, jakmile si vezme za muže člověka, kterého miluje.

Ve skalnaté poušti se setkává Morald se svým průvodem a s Gernotem. Myslivec jim vypravuje, že Arindal žije již osm let s vílou Adou, která mu porodila dvě děti. Zlákala ho do své říše jako krásná laň, kterou na lovu pronásledoval. Arindal se nesmí již osm let své ženy ptát, čím je. Sotva včera tak učinil, udeřil hrom a vše jim zmizelo z očí. Arindal se setkává s Moraldem a dovídá se, že jeho otec zemřel a sestra Lora stěží odolává útokům nepřítel, kteří vlast ohrožují.

Arindal přísahá v kouzelné zahradě víl Adě věčnou věrnost, když se musí od ní odloučit. Po otcově smrti se Ada stává královnou říše víl, odvážejí ji na skvoucím voze v slavném průvodu. Arindal s druhy odchází do vlasti.

2. dějství: Arindalova říše je již skoro celá v moci nepřátel, jeho sestra Lora očekává spásu jen od návratu Arindala a svého snoubence Moralda. Konečně se oba blíží se svým průvodem. Také myslivec Gernot nachází svou Drollu, která na něho nezapomněla. Mezitím víly Farzana a Zemira domlouvají Adě, aby se zřekla Arindala a stala se tak nesmrtelnou. - Rozpoutává se bitva proti nepřátelům, Ada se zjevuje se svými dítkami, které svírá šťastný Arindal ve svém náručí. Náhle se rozevře země, vyšlehnou z ní plameny a Ada bez rozmyšlení do nich vrhá své děti. Lid ji proklíná. Z bojiště přicházejí špatné zprávy, přichvátá vojevůdce Harald, který vedl své sbory na pomoc a hlásí, že jeho vojíni byli poraženi ozbrojenci vedenými Adou. Tu se Arindal nemůže udržet, zapomíná na svou přísahu a Adu proklíná. Teprve nyní Ada prozrazuje Arindalovi, že král víl ji uložil zkoušku. Měla se stát člověkem, když by se jí muž po osm let neptal na její původ a neproklel ji za nepříjemnosti, které mu postaví v cestu. Neobstojí-li její muž v této zkoušce, zůstane sice nesmrtelnou, ale bude potrestána, že se na sto let promění v kámen. Ada se přiznává, že přesto hleděla hájit zájmy Arindalovy, proto porazila Haralda, který byl zrádcem a vedl nepřátele v týl. Nyní Morald s její pomocí poráží nepřítele. Obě děti se opět zjevují a Ada mu je navždy svěřuje. Za blesku a hromu zmizí.

3. dějství: Arindal zešílel a neúčastní se veselí, které pořádá národ z radosti, že zvítězil nad nepřítelem. Je slyšet vzdálený hlas naříkající Ady a utěšující hlas čaroděje Gromy, dávného přítele Arindalova rodu. Groma vybízí Arindala, aby s jeho pomocí znovu získal Adu, a sesílá mu k nohám štít, meč a harfu. Arindal se probouzí, následuje víly Farzanu a Zemiru, které se ho pokoušejí opět zničit, aby uchovaly pro Adu nesmrtelnost. Vedou ho do podzemní říše, kde Arindal zápasí. Mědění mužové se mu staví v cestu, Arindal se chrání štítem, potom na Gromovu radu zvedá meč a nakonec hraje na harfu. Hudba mu dává božskou sílu, kámen se zvolna mění v živoucí Adu, která mu padá do náručí. Otevírá se říše víl, jejíž král žehná lásce manželů a hlásá, že smrtelník Arindal se stává svou láskou nesmrtelný jako je jeho věrná Ada.

 

 

LIBRETO