Švanda dudák

Karel Bendl

29.4.1907 se konala v pražském Národním divadle premiéra tříaktové opery Švanda dudák. Libreto napsal Jaroslav Vrchlický.

osoby a obsazení premiéry:

Vácha, sedlák (bas): Jiří Huml
Váchová, selka (alt): Marie Klánová - Panznerová
Mařenka, jejich dcera (soprán): Marie Kubátová
Švanda dudák (tenor): Bohumil Pták
Cizinec (bas): František Šír
Vesnický hoch (mezzosoprán): Vilemína Hájková
Dirigent: František Picka

Děj z noci k ránu v noci svatojánské.

1. jednání: V krčmě na vesnici tančí mládež za zvuku hudby a Švandových dud. Ale dudák je mladý a chce si též zatančit se svou nejmilejší. Proto odkládá dudy a jde do kola. Všichni jsou zvědaví, kterou si švanda vyvolí k tanci. Dudák pozvedá sklenici a připíjí své nejmilejší, která je přítomna. Je to Váchova Mařenka. Ale sedlák Vácha se na něho zle oboří, nechce mu dát svou dceru, bohatou nevěstu. Marné jsou prosby Mařenčiny, matčiny a celé vesnice, Vácha trvá na svém a odvádí Mařenku domů. Švanda již nemá chuť ani k tanci ani ke hraní, sbírá své dudy a odchází se rozloučit s Mařenkou. Chasa ho zdržuje a když jejich prosby vyznívají naplano, posílají ho všichni, aby šel k čertu.

2. jednání: V pusté krajině na cestě k Mařence potká Švanda cizince, který ho zve, aby šel hrát k tanci jeho druhům do "Černého dvora". Švandu k tomu zláká slibem mnoha zlaťáků, kterými se může obohatit. V "Černém dvoře"hrají oběšenci karty a vesele vítají Švandu. Slibují mu velkou odměnu, přičemž cizinec ho poučuje, aby nikdy za peníze neděkoval, neboť by o ně přišel. S chutí Švanda hraje a nedbá, že kolem něho příšery provádějí pekelný rej noci svatojánské. Vidí jen, že jeho čepice se plní zlaťáky a těší se, že zlato mu získá Mařenku za ženu. Když končí, zapomene na poučení a vděčně poděkuje: "I zaplať vám to Pán Bůh!"V tom zahřmí, Švanda se lekne a vše zmizí v temnotách.

3. jednání: Nastává slunečné ráno. Vesničané jdou vesele do práce a potkávají své sousedy, jak se vracejí od muziky s bolavými hlavami domů. Všechny překvapí zpráva vesnického hocha, že nedaleko na šibenici sedí Švanda a smutně hraje na dudy. Slyší zdaleka naříkavé zvuky dud a spěchají se na Švandu podívat. Hoch zvěstuje svou zprávu dále, vypráví to též Váchovi, jeho ženě a Mařence. Mezitím Švandu snesli se šibenici a přivádějí k Mařence, která mu zvěstuje radostnou zprávu, že jí otec dal svolení k sňatku. Švanda se chce otci pochlubit svými zlaťáky, sahá do kapes, ale nic v nich není. To ho však nezarmoutí, šťasten objímá svou Mařenku, dražší než všechny poklady světa.