Giuseppe Verdi
Verdi se narodil 10.10.1813 v Roncole, ve vévodství parmském. Hudební vzdělání získal Bussetu, kam se přestěhoval v roce 1824, a to od Ferdinanda Provesiho. Potom studoval soukromě (na konzervatoř ho roku 1832 nepřijali) kompozici v Miláně u Vicenza Lavigna. V letech 1836-1839 byl dirigentem městského orchestru a ředitelem hudební školy v Bussetu. V roce 1838 koupil Giovanni Ricordi jeho autorská práva, a ty vlastnil celý Verdiho život. Od roku 1839 žil jako svobodný umělec v Miláně, v Paříži a ve svém době u Busseta.
V posledních letech života se celkem úspěšně pokusil vykročit ze světa opery svým Requiem a sakrálními skladbami Te Deum a Stabat mater. Zemřel 27. 1.1901 na následky komplikovaného infarktu.
Když se řekne Verdi, historikové si připomenou, že právě tohoto člověka odmítla přijmout milánská konzervatoř pro nedostatek talentu. A milovník hudby si možná 
vzpomene, že po jeho smrti (27. 1. 1901) mu slavný italský dirigent Arturo Toscanini složil hold v milánské La Scale nádherným koncertem před zraky královské rodiny, která také povstala, aby společně se sborem a diváky zazpívala nejslavnější sbor světa "Va, pensiero". Verdiho tělo nesli celým Milánem a Itálie plakala. Když ho král Viktor Emanuel chtěl povýšit do šlechtického stavu, odvětil Verdi slavnou větou: "Io son un paesano, "neboli "Jsem prostý občan".
vzpomene, že po jeho smrti (27. 1. 1901) mu slavný italský dirigent Arturo Toscanini složil hold v milánské La Scale nádherným koncertem před zraky královské rodiny, která také povstala, aby společně se sborem a diváky zazpívala nejslavnější sbor světa "Va, pensiero". Verdiho tělo nesli celým Milánem a Itálie plakala. Když ho král Viktor Emanuel chtěl povýšit do šlechtického stavu, odvětil Verdi slavnou větou: "Io son un paesano, "neboli "Jsem prostý občan".Verdi se pro Italy stal symbolem boje za svobodu a sjednocení. Přispěla k tomu jeho díla. Ale do značné míry si oblibu získával i tím, jak žil. Pomohly k tomu i obyčejné lidské slabosti, o nichž se dobře vědělo. Verdi byl dvakrát ženatý, první žena - Margherita Barezziová - zemřela dříve, než se Verdi proslavil. Jejich vztah byl bouřlivý, divoký, ale i plný lásky. Margheritin otec zůstal Verdiho přítelem až do konce života. Verdi začal být známější už za jejího života, ale pro Margheritu sláva příliš mnoho neznamenala. Prožívali spolu bouřlivé časy, zpočátku i chudobu, a navíc rodinné tragédie - zemřely jim dvě děti. Verdi na Margheritu ve stáří často vzpomínal. Mnohem známější je jeho vztah k Giuseppině Strepponiové, zpěvačce, která například ztvárnila roli Abigaille v Nabuccovi . Zamilovali se do sebe a začali spolu žít (čímž vznikl menší skandál). Prožili spolu "na hromádce"celé dva roky. Svatbu oslavili teprve v roce 1859. A zůstali spolu až do smrti. Dnes leží Giuseppina ve vedlejším hrobě. A na stěně krypty je cedulka se jmény Margherity Barezziové Verdiové a dvou dětí, Virginie a Icilio-Romana.
Verdiho jméno bylo synonymem boje za nezávislost. Rossini tehdy o Verdim prohlásil, že je "hudebníkem v přilbě". Verdiho jméno se psalo na zdi domů, ovšem v lehce pozměněné podobě: V. E. R. D. I. neboli Vittorio Emanuele, re d`Italia - Viktor Emanuel, král Itálie.
17.11.1839 |
v Teatro alla Scala v Miláně se konala premiéra dvouaktové opery Oberto, Conte di San Bonifacio |
|
5.9.1840 |
v Teatro alla Scala v Miláně se konala premiéra dvouaktové opery Un giorno di regno |
|
9.3.1842 |
v Teatro alla Scala v Miláně se konala premiéra čtyřaktové opery Nabucco |
|
11.2.1843 |
v Teatro alla Scala v Miláně se konala premiéra čtyřaktové opery I lombardi alla prima crociata |
|
9.3.1844 |
v Teatro La Fenice v Benátkách se konala premiéra čtyřaktové opery Ernani |
|
3.11.1844 |
v Teatro Argentina v Římě se konala premiéra tříaktové opery I due Foscari |
|
15.2.1845 |
v Teatro alla Scala v Miláně se konala premiéra opery o prologu a třech aktech Giovanna d'Arco |
|
12.8.1845 |
v Teatro San Carlo v Neapoli se konala premiéra opery o prologu a dvou aktech Alzira |
|
17.3.1846 |
v Teatro La Fenice v Benátkách se konala premiéra opery o prologu a třech aktech Attila |
|
14.3.1847 |
v Teatro della pergola ve Florencii se konala premiéra čtyřaktové opery Macbeth |
|
22.7.1847 |
v Her Majesty's Theatre v Londýně se konala premiéra čtyřaktové opery I masnadieri |
|
26.11.1847 |
v Académie Royale de Musique v Paříži se konala premiéra čtyřaktové opery Jérusalem (revize I lombardi...) |
|
25.10.1848 |
v Teatro Grande v Terstu se konala premiéra tříaktové opery Il corsaro |
|
27.1.1849 |
v Teatro Argentina v Římě se konala premiéra se konala premiéra čtyřaktové opery La battaglia di Legnano |
|
8.12.1849 |
v Teatro San Carlo v Neapoli se konala premiéra tříaktové opery Luisa Miller |
|
16.11.1850 |
v Teatro Grande v Terstu se konala premiéra tříaktové opery Stiffelio |
|
11.3.1851 |
v Teatro La Fenice v Benátkách se konala premiéra tříaktové opery Rigoletto |
|
19.1.1853 |
v Teatro Apollo v Římě se konala premiéra čtyřaktové opery Il trovatore |
|
6.3.1853 |
v Teatro La Fenice v Benátkách se konala premiéra čtyřaktové opery La traviata |
|
13.6.1855 |
v Académie Impériale de Musique v Paříži se konala premiéra pětiaktové opery Les vêpres siciliennes |
|
12.3.1857 |
v Teatro La Fenice v Benátkách se konala premiéra opery o prologu a třech aktech Simon Boccanegra |
|
16.8.1857 |
v Teatro Nuovo v Rimini se konala premiéra čtyřaktové opery Aroldo (revize Stiffelia) |
|
17.2.1859 |
v Teatro Apollo v Římě se konala premiéra tříaktové opery Un ballo in maschera |
|
10.11.1862 |
v Bol'shoy Kamennïy Teatr v St. Petersburgu se konala premiéra čtyřaktové opery La forza del destino |
|
19.4.1865 |
v Théâtre Lyrique v Paříži se konala premiéra zrevidované opery Macbeth |
|
11.3.1867 |
v Académie Impériale de Musique v Paříži se konala premiéra pětiaktové opery Don Carlos |
|
27.2.1869 |
v Teatro alla Scala v Miláně se konala premiéra zrevidované opery La forza del destino |
|
24.12.1871 |
v Opera House v Káhiře se konala premiéra čtyřaktové opery Aida |
|
1872 |
se v Neapoli konala premiéra opery Don Carlo, revize opery Don Carlos |
|
24.3.1881 |
v Teatro alla Scala v Miláně se konala premiéra zrevidované opery Simon Boccanegra |
|
14.3.1883 |
v Antverpách se konala premiéra opery La force du destin, revize opery La forza del destino |
|
10.1.1884 |
v Teatro alla Scala v Miláně se konala premiéra čtyřaktové opery Don Carlo, druhé revize opery Don Carlos |
|
29.12.1886 |
v Modeně se konala premiéra čtyřaktové opery Don Carlo, třetí revize opery Don Carlos |
|
5.2.1887 |
v Teatro alla Scala v Miláně se konala premiéra čtyřaktové opery Otello |
|
9.2.1893 |
v Teatro alla Scala v Miláně se konala premiéra tříaktové opery Falstaff |
OPERY A-Z:
Aida
Alzira
Attila
Ernani
Falstaff
Giovanna d'Arco (Panna orleánská)
I due Foscari (Dva Foscariové)
I lombardi alla prima crociata (Lombarďané na první křížové výpravě)
I masnadieri (Loupežníci)
Il Corsaro (Korzár)
Il trovatore (Trubadúr)
Jérusalem
La forza del destino (Síla osudu)
La Traviata
Les vêpres siciliennes (Sicilské nešpory)
Luisa Miller
Macbeth
Nabucco
Oberto, Conte di San Bonifacio (Oberto, hrabě ze San Bonifacia)
Otello
Rigoletto
Simon Boccanegra
Un ballo in maschera (Maškarní ples)
Un Giorno di Regno, ossia il finto Stanislao (Jeden den králem)