Bedřich Smetana, představitel operního romantického stylu v českých zemích, se narodil 2.3.1824 v Litomyšli jako syn sládka pivovaru hraběte Valdštejna. Studoval v Jihlavě, Havlíčkově Brodě a Plzni, v Praze byl žákem slepého Josefa Proksche, u něhož studoval kompozici i virtuózní hru na klavír. V padesátých letech 19. století opustil z existenčních důvodů svou vlast a živil se koncertní a pedagogickou prací ve vzdáleném Švédsku. Teprve po zlomení tzv. Bachova absolutismu a říjnovém Diplomu z roku 1860, k němuž se čeští lidé upínali jako k možnosti česko-rakouského vyrovnání, se otvírá prostor i pro realizaci snah českých umělců. Smetana se vrací, aby pracoval ve prospěch českého umění.

V roce 1874 se začala projevovat fyzická i duševní choroba, která byla příčinou skladatelovy smrti. Smetana dožil svůj věk 12.5.1884 v ústavu pro choromyslné v Praze a byl pochován na Vyšehradském hřbitově.